Tetování-historie
1. 3. 2007
Historie tetování sahá hluboko do minulosti. Existují dokonce důkazy,
že tento způsob malování na kůži znal již evropský starověk. Poté ale jako
by se tradice tetování vytratila a znovu ji objevili až britští námořníci,
kteří se s kapitánem Cookem plavili do Polynésie. Zajímavý je příběh krásné
a mladé Polynésanky, které před více než 150 lety nechali britští misionáři
na čelo vytetovat slovo
"murderer", tedy "vrah". Zabila totiž svého muže. Misionáři
nepochybně doufali, že tuto ženu hrůzným tetováním doživotně vyřadí ze společnosti.
Jak však dokládá deníkový záznam jednoho britského námořníka, služebníci
křesťanské církve se mýlili. Žena se později opět provdala. "Je zvláštní,
že se misionáři rozhodli pro tetování v anglickém jazyce," upozorňuje
Nicholas Thomas, historik zabývající se tetováním. "Možná to bylo myšleno
jako varování pro cizince, na místní obyvatele to však evidentně nemělo žádný
vliv. Navíc domorodý vykonavatel trestu neuměl anglicky a slovo vrah vytetoval
vzhůru nohama." Případ této
polynéské ženy je pozoruhodný také tím, že bylo poprvé použito tetování k
potrestání. Cookovi námořníci byli, stejně jako
další cestovatelé a dobrodruzi v 18. století, fascinováni krásou ostrovů
a také tetováním místních obyvatel. Malby na kůži se proto rychle staly módou
i v Evropě, kde první tetovací salóny vznikaly v přístavních městech. Postupně
se pak šířily dál do evropského vnitrozemí, zejména díky vojákům. Na konci
19. století se malováním po těle rády chlubily zejména extravagantní osobnosti
společenského života. Jak však připomíná jeden britský list, obrázek hada
měla na svém zápěstí vytetován také matka Winstona Churchilla - Clementine.
